|
|
Osud mikropolutantů v průběhu vermikompostování
Grasserová, Alena ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Macek, Tomáš (oponent) ; Lhotský, Ondřej (oponent)
Vermikompostování se v posledních letech stává populární přírodě-blízkou metodou používanou ke zpracování biologického odpadu, včetně čistírenského kalu. Ten je díky svým vlastnostem záhodno využít jako hnojivo na zemědělskou půdu. Kromě cenných prvků ale kal obsahuje i polutanty, jež po jeho aplikaci na pole mohou být přijímány rostlinami a živočichy a kontaminovat tak potravní řetězce. Do skupiny polutantů nacházejících se v kalu spadají i mikropolutanty, látky vyskytující se napříč životním prostředím v nízkých koncentracích. Mezi mikropolutanty se řadí například farmaka a produkty osobní péče, per- a polyfluorované látky nebo pesticidy. Tyto látky mají mnoho známých nežádoucích účinků, jako je endokrinní disrupce, antibiotická rezistence či rozvoj některých typů rakoviny. Ačkoliv hnojení čistírenskými kaly je jednou z hlavních cest vstupu mikropolutantů do životního prostředí, koncentrace mikropolutantů v čistírenských kalech nejsou před jejich aplikací na půdu nijak sledovány ani regulovány. Tato disertační práce se zabývá osudem mikropolutantů v průběhu vermikompostování, a to především čistírenských kalů jako substrátu. Vermikompostování bylo aplikováno za účelem stabilizace kávové sedliny a čistírenských kalů z různých čistíren odpadních vod smíchaných se slámou. Experimenty probíhaly v...
|
|
|
Možnosti odstranění mikropolutantů vodárenskými procesy
Zdražilová, Alena ; Bogáňová, Ida (oponent) ; Biela, Renata (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou odstraňování mikropolutantů vodárenskými procesy. První část práce je zaměřena na charakteristiku jednotlivých mikropolutantů, možnosti jejich odstranění zkoumané v laboratorních podmínkách a odstraňování mikropolutantů v praxi na úpravnách vody. V druhé části jsou vyhodnoceny rozbory vody konkrétní úpravny vody. Také je zde popsán a vyhodnocen vlastní experiment zaměřený na odstraňování pesticidních látek ve zvoleném toku pomocí filtrace přes granulované aktivní uhlí.
|
|
|
Distribuce léčiv v čistírnách odpadních vod
Šilhánková, Lenka ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá aktuálním tématem – distribucí léčiv v odpadních vodách, u nichž byla prokázána toxicita na necílové organismy. Konkrétně řeší výskyt farmak ze skupiny beta-blokátorů, která se hojně podávají při léčbě hypertenze a dalších kardiovaskulárních onemocněních. Jako zástupci byly vybrány acebutolol, atenolol a bisoprolol, jejichž schopnost eliminace byla pozorována u tří čistíren odpadních vod (ČOV) s různou technologií čištění a rozdílným počet ekvivalentních obyvatel. Pro dané analyty byla optimalizována metoda UHPLC s UV/VIS detekcí s využitím diodového pole (DAD). Rovněž byla část práce věnována optimalizaci izolace a zakoncentrování vzorku. Popsaná metoda nebyla ovšem vhodná pro analýzu reálných vzorků odpadní vody, protože ve většině případů nebyl překročen limit kvantifikace, nebo dokonce limit detekce. Proto by bylo dobré analyzovat daná léčiva metodou s vyšší citlivostí, např. pomocí hmotnostního detektoru. Získaná data nenesou vypovídající informace o účinnosti ČOV. Pouze v jediném případě bylo na odtoku detekováno konkrétní množství acebutololu. Na základě dosud provedené analýzy nelze jednoznačně konstatovat, zda kvalita vypouštěné vody z pohledu výskytu léčiv je optimální.
|
|
|
Produkce mikrobiálních enzymů a jejich stabilizace enkapsulací
Hazuchová, Eva ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá produkcí mikrobiálních enzymů a jejich následnou stabilizací prostřednictvím enkapsulace. Teoretická část diplomové práce se zaměřuje na mikrobiální enzymy, zejména extracelulární hydrolázy, jejich producenty a vlastnosti. V rámci teorie je rovněž diskutována možnost aplikace enzymů v oblasti farmacie a medicíny. Experimentální část diplomové práce byla zaměřena na samotnou produkci mikrobiálních enzymů a jejich stabilizaci. Sledovány byly produkce proteolytických a lipolytických enzymů v závislosti na čase a použitém kultivačním substrátu. Nejvyšší produkce enzymů byla zaznamenána u plísně Aspergillus oryzae při kultivaci na pšeničných otrubách 3. den kultivace. V rámci experimentální části byla dále provedena identifikace, izolace a purifikace enzymů. Podstatnou částí experimentu byla stabilizace naprodukovaných mikrobiálních enzymů prostřednictvím enkapsulace. Připraveny byly alginátové částice, stanovená enkapsulační účinnost se pohybovala v rozmezí 55 až 70 %. S nejvyšší účinností se enkapsulovaly enzymy plísně Aspergillus oryzae. Následně byla ve dvou prostředích (ve vodě a v gelu) v průběhu šesti týdnů sledována dlouhodobá stabilita enkapsulovaných enzymů a srovnána se stabilitou enzymů volných. U volných enzymů došlo během skladování k výraznému poklesu enzymových aktivit, a to především v rozmezí čtvrtého a šestého týdne uchovávání. U enkapsulovaných enzymů byl naopak pozorován nárůst enzymových aktivit. Stabilita byla studována rovněž z pohledu stability částic samotných. Obecně vyšší stabilitu vykazovaly částice uchovávány v prostředí gelu. V předložené diplomové práci bylo testováno i potenciální využití enzymů ve farmacii, jakožto látek podporujících trávení. Dle dosažených výsledků by testované částice s enkapsulovanými mikrobiálními enzymy mohly být vhodné pro vybrané farmaceutické aplikace.
|
|
|
Analýza reziduí léčiv ve vodách z menších čistíren odpadních vod
Pešková, Karolína ; Repková, Martina (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na analýzu reziduí léčiv v odpadních vodách z čistíren odpadních vod sloužících pro menší zdroje znečištění (do 2000 ekvivalentních obyvatel). Léčiva dostávající se do životního prostředí jsou velmi diskutovaným tématem, zejména kvůli vzniku antibiotické rezistence, negativním vlivům na necílové organismy, rostlinstvo apod. Práce se v teoretické části věnuje menším čistírnám odpadních vod či kořenovým čistírnám, které dosahují vynikajících výsledků v oblasti odstraňování organického znečištění. Věnuje se jejich detailnějšímu popisu, fungování či rozdělení. Pozornost je věnována léčivům obecně, mechanismům jejich odstranění a metodám jejich stanovení v odpadních vodách. Pro analýzu bylo vybráno celkem 24 léčiv ze skupiny betablokátorů, makrolidových antibiotik, nesteroidních protizánětlivých léčiv, antiepileptik, antidepresiv a sulfonamidů. V experimentální části diplomové práce byly provedeny odběry vzorků odpadní vody z domovních čistíren odpadních vod (typ AT 6, AT 12 Plus, AT 30 a AT 150) a z dražovické kořenové čistírny. Vzorky byly zpracovány nejprve pomocí optimalizované extrakční metody (extrakce tuhou fází) a následně analyzovány pomocí optimalizované metody UPLC-ESI-MS. Ve všech analyzovaných odpadních vodách byla potvrzena přítomnost reziduí léčiv. Nejvyšší koncentrace byly detekovány u nesteroidních protizánětlivých léčiv – ibuprofenu a diklofenaku.
|
|
|
Studium průběhu degradace xenobiotik a biologicky aktivních látek s využitím oxidu titaničitého
Píšťková, Veronika ; Lisá,, Hana (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Heterogenní fotokatalýza s využitím oxidu titaničitého se jeví jako slibná metoda pro odstraňování cizorodých látek z životního prostředí. Cílem této diplomové práce je prostudovat průběh degradace vybraných xenobiotik a biologicky aktivních látek pomocí této metody. Teoretická část diplomové práce je věnována principu heterogenní fotokatalýzy s použitím polovodiče TiO2 a v této části byly uvedeny příklady jejího možného využití. Ze skupiny léčiv a pesticidů byly vybrány látky, které by mohly být vhodné pro studium degradace. U vybraných látek byly popsány jejich vlastnosti, dopad na životní prostředí a dále byla vypracována rešerše ohledně možnosti jejich analytického stanovení. V experimentální části byly realizovány pokusy s fotokatalyzátorem ve formě prášku i natištěným ve vrstvách na nosné médium. Identifikace a kvantifikace analytů byla provedena pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí.
|
|
|
Využití GC/MS při analýze léčiv
Sýkora, Richard ; Opatřilová, Radka (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tato diplomová práce vychází z aktuální problematiky přítomnosti léčiv v různých složkách životního prostředí. Nejvíce zatížené prostředí z pohledu kontaminace rezidui léčiv je prostředí vodné, do kterého se tyto látky dostávají především z čistíren odpadních vod, ve kterých dochází jen k jejich částečné eliminaci během čistících procesů. Předkládaná práce je zaměřena na stanovení vybraných léčiv ze skupiny nesteroidních protizánětlivých látek (kyselina salicylová, ibuprofen, kofein, naproxen, ketoprofen, diklofenak) v odpadní vodě. Pro účely analýzy byly použity a porovnány dva druhy vzorkování: konvenční bodové odběry odpadní vody a pasivní vzorkování za použití vzorkovače POCIS. Vzorkování probíhalo na přítoku a odtoku z ČOV v Brně Modřicích. Jako extrakční metoda byla použita extrakce tuhou fází (SPE) s použitím HLB Oasis kolonek. Vyextrahovaný vzorek byl následně derivatizován. Derivatizačními činidly byly: MSTFA (N-methyl-N-(trimethylsilyl)trifluoroacetamid) a BSTFA (N,O-bis(trimethylsilyl)trifluoroacetamid). Finální analýza byla provedena pomocí plynové chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí Time-of-Flight (GC/TOF-MS).
|
|
|
Ekotoxicita léčiv snižujících hladinu cholesterolu v krvi
Königsmarková, Kristýna ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce je zaměřena na ekotoxikologické testování léčiv snižujících hladinu cholesterolu v krvi. Na problematiku nejprve nahlíží z teoretického hlediska – popisuje vliv residuí léčiv na životní prostředí, rozdělení hypolipidemik, rizika zvýšené hladiny cholesterolu, následně se zabývá ekotoxikologií a uvádí principy ekotoxikologického testování. V experimentální části byla testována tato léčiva: Corsim, Atoris, Lipanthyl Supra, Lipanthyl 267M. Dále byla testována i kyselina klofibrová – metabolit fibrátů. Rezidua těchto léčiv se vyskytují zejména v akvatickém ekosystému, z toho důvodu byly k hodnocení ekotoxicity použity testy na vodních organismech. Testovacími organismy byly Thamnocephalus platyurus, Lemna minor a Vibrio fischeri. Na základě výsledků testů byly stanoveny hodnoty LC50, EC50 a IC50. Pomocí těchto hodnot pak byla hodnocena ekotoxicita výše uvedených hypolipidemik.
|
|
|
Odstraňování mikropolutantů při úpravě pitné vody
Císařová, Monika ; Lukášová, Daniela (oponent) ; Biela, Renata (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou odstraňování mikropolutantů při úpravě pitné vody. Teoretická část charakterizuje jednotlivé typy mikropolutantů, jejich výskyt a možnosti odstranění. A také odstranění mikropolutantů již realizované v praxi. Praktická část pojedná o odstranění vybraného mikropolutantu, a to perfluorovaných látek. Jedná se o laboratorní experiment na odstranění perfluorovaných látek z daného toku filtrací přes granulované aktivní uhlí Filtrasorb F400. V závěru jsou uvedeny výsledky a zhodnocení celého experimentu.
|
|
|
Posouzení ekotoxicity vybraných léčiv
Weiss, Jan ; Dvořáková, Dagmar (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
V poslední době vzrůstá spotřeba léčiv, a tudíž i množství jejich reziduí v přírodních ekosystémech. Je tedy nezbytné zabývat se i jejich případnými negativními vlivy na životní prostředí. Předložená diplomová práce je zaměřena na ekotoxikologické hodnocení farmak. Testovány byly diklofenak a ibuprofen ze skupiny nesteroidních protizánětlivých látek, penicilin G a ampicilin ze skupiny antibakteriálních látek. Protože se testované skupiny léčiv vyskytují převážně ve vodní složce životního prostředí, byly k hodnocení ekotoxicity použity především testy na vodních organismech. Testovacími organismy byly Daphnia magna, Thamnocephalus platyurus, Artemia salina, Sinapis alba, Lemna minor a Brachionus calyciflorus. Na základě výsledků provedených testů byly pro testované látky stanoveny hodnoty LC50, EC50 a IC50 a byla porovnána jejich ekotoxicita.
|
host ::
RSS.